|
|
Skutečná energetická náročnost plug-in hybridů a elektromobilů v závislosti na místě provozu vozidla
Bochníček, Ondřej ; Pokorný, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je posouzení energetické náročnosti elektromobilů a plug-in hybridů v závislosti na místě provozu a porovnání jednotlivých vybraných modelů s vozy s klasickým spalovacím motorem. Dalším kriteriem hodnocení jsou rovněž emise oxidu uhličitého, které vozidlo vyprodukuje při ujetí jednoho kilometru. Pro energetickou náročnost elektromobilů a plug-in hybridů je zásadní způsob výroby elektrické energie v dané zemi. Na základě informací o energetických mixech jednotlivých zemí, charakteristikách daných způsobů výroby elektřiny a spotřeb vybraných vozidel byla určena energetická náročnost vybraných vozidel a emise oxidu uhličitého na jeden ujetý kilometr vozidla. Z vypočtených dat vyplývá, že nejnižší energetické nároky mají elektromobily provozované v zemích s velkým zastoupením obnovitelných zdrojů energie nebo jaderných elektráren. Naopak nejhorší podmínky jsou v zemích s výrazným podílem fosilních paliv na výrobě elektrické energie. Z porovnání jednotlivých elektromobilů a plug-in hybridů s klasickými automobily vyplývá, že elektromobily či plug-in hybridy jsou v době psaní této práce prakticky ve všech posuzovaných regionech energeticky úspornější a produkují rovněž méně emisí oxidu uhličitého.
|
|
| |
|
|
Udržitelný rozvoj regionu: aplikace indikátoru Human development index (HDI) ve třech vybraných regionech
MACKOVÁ, Ladislava
Cílem diplomové práce je porovnat, na základě indikátoru lidského rozvoje (HDI), který zahrnuje faktory jako vzdělání, HDP (HND) na osobu a očekávanou délku života, rozvoj tří regionů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Za regiony jsou považována území třech států: Švédského království, České republiky a Řecké republiky. Hlavní výzkumnou otázkou je, zdali po roce 2008 došlo k oddělení růstu od jeho dopadů na znečištění životního prostředí. Stěžejní metodou pro zpracování praktické části je práce se statistickými metodami a zejména analýza sekundárních statistických dat se zaměřením na vývoj emisí oxidu uhličitého a ekonomické úrovně. Pro poslední prováděnou analýzu je nejprve nutné modifikovat HDI o vliv emisí oxidu uhličitého a vytvořit tak nový indikátor, označovaný v této práci jako UHDI. Tento krok je prováděn z důvodu určení vlivu znečištění životního prostředí na pořadí států dle UHDI a HDI.
|
|
|
Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště
NOVOTNÁ, Jitka
Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý (CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty, strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota. Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny vystavené jarní záplavě.
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
Staroba vozového parku ako indikátor úrovne ekonomiky
Dudíková, Klaudia
Diplomová práce zkoumá existenci vztahu mezi stářím vozového parku a úrovní ekonomiky. Zkoumá zda stáří vozového parku může ovlivnit ekonomický vývoj a rozvoj zemí Evropské unie. Vliv je zjišťován pomocí jednorozměrné regresní analýzy a analýzy panelových dat. Stáří vozového parku slouží jako vysvětlující proměnná a vysvětlovanými proměnnými jsou hrubý domácí produkt, index lidského rozvoje, ekologická stopa a emise oxidu uhličitého. Země Evropské unie jsou pomocí shlukové analýzy rozděleny do skupin.
|
|
|
Uhlíková stopa jihočeských domácností
VOŠTOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá uhlíkovou stopou jihočeských domácností, tedy množstvím emisí skleníkových plynů spojených s běžnými aktivitami každého z nás. Hlavním cílem této diplomové práce je výpočet uhlíkové stopy domácností v Jihočeském kraji. Dílčím cílem je následně posoudit, která ze sledovaných složek má největší podíl na celkové uhlíkové stopě. Těmito složkami je vytápění, elektřina, automobil, hromadná doprava, létání a potraviny. Dalším dílčím cíle je porovnat získané výsledky v rámci sociodemografických skupin, kterými jsou bydliště, pohlaví, vzdělání, věk a příjem na osobu. Teoretická část objasňuje danou problematiku a zabývá se pojmy, jakými jsou globální oteplování, trvale udržitelný rozvoj, ekologická stopa, uhlíková stopa a také třemi již uskutečněnými výzkumy řešící uhlíkovou stopou. V praktické části je popsán způsob získání dat, projekt GILDED, který byl inspirací pro tuto diplomovou práci a způsob výpočtu uhlíkové stopy. Hlavní část tvoří vyhodnocení vypočtených výsledků, a to nejen celkové uhlíkové stopy, ale i porovnání v rámci kategorií bydliště, pohlaví, vzdělání, věk a příjem na osobu. Diplomová práce je ukončena závěrem, který shrnuje nejdůležitější výsledky.
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
The Impact of Renewable Energy on the EU Electricity Prices and CO2 Emissions
Čech, Marek ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Luňáčková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cen elektřiny v rámci zemí Evropské unie ve spojitosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie na produkci a spotřebě elektřiny v těchto zemích. Práce nabízí čtenáři základní shrnutí informací týkajících se různých zdrojů energie a jejich výhod a nevýhod vzhledem ke znečištění životního prostředí a finančním nákladům spojeným se zpracováním těchto zdrojů. Navíc tento dokument obsahuje evropské i světové statistiky využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny a přístup Evropské unie k podpoře energetických politik zaměřených na ochranu životního prostředí a snížení emisí oxidu uhličitého. Samotnou podstatou práce je ekonometrický model využívající panelová data (ze 13 členských zemí Evropské unie v období od 2010 do 2013) k analýze dvou vztahů. Zaprvé je zkoumán vliv využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny na ceny elektřiny v evropských zemích a zadruhé se model věnuje tomu, zda nahrazení fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji prokazatelně snižuje emise oxidu uhličitého ve zkoumaných zemích. Na závěr práce jsou poskytnuty náměty na možnou hlubší analýzu na základě zkoumaných skutečností. Klasifikace H20, Q20, Q40, Q47, Q48, Q54 Klíčová slova emise oxidu uhličitého, cena elektřiny, zdroje energie, obnovitelné zdroje...
|
|
|
Vývoj uhlíkové stopy ČR od roku 1989
POJMANOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na vývoj uhlíkové stopy v ČR. Cílem je zjišťování, co způsobilo pokles skleníkových plynů a srovnání vývoje uhlíkových plynů se změnami ukazatelů jako je hrubý domácí produkt, legislativa, ekonomika a technologie. Byl porovnáván vývoj dvou ukazatelů - růst uhlíkové stopy a růst HDP. Byla také provedena korelační analýza, která stejně jako výzkum prokázala, že existuje oddělení hospodářského růstu od negativních dopadů na životní prostředí. Poté jsem zkoumala změny v politice po roce 1989, které měly na tuto problematiku vliv. Dalším důležitým aspektem byl vstup do Evropské unie, který přinesl řadu změn a důležitých právních předpisů v oblasti životního prostředí.
|
host ::
RSS.